Vyprávění příběhů představuje jednu z nejstarších forem psychoterapie. V dnešní době nachází uplatnění při léčbě řady problémů u dětí, dospělých i u závislých osob vyššího věku (Gardner a Poole, 2009). O tom, že se jedná o efektivní metodu svědčí práce autora Aydin (2024). Podle ní děti, které vyslechly příběhy o lhaní a poctivosti, měly v porovnání s kontrolní skupinou menší sklon ke lhaní.
Příběhy a svépomocné organizace
Sdílení příběhů představuje jeden z klíčových postupů, které využívají Anonymní alkoholici a organizace pracující na podobných principech. Jaké mechanismy se zde uplatňují:
1. Dochází k výraznému posílení negativní i pozitivní motivace. Autor se před lety zúčastnil socioterapeutického klubu, který založil docent Skála. Tam postarší muž popisoval, jak se příšerně opil a omylem odcestoval do Maďarska. Přítomní přitom věděli, že abstinuje více než 30 let.
2. Příběhy mohou působit jako návod. Např. sedm let abstinující úspěšný majitel firmy mluvil o tom, že po celou dobu své abstinence chodí nejméně třikrát týdně na setkání Anonymních alkoholiků. Jiný závislý muž pracoval jako barman, jeho léčení nikam nevedlo a skončil jako bezdomovec. Pak změnil zaměstnání a nyní je na tom po všech stránkách lépe.
3. Vyprávění příběhů a naslouchání jim probouzí naději a posiluje sebedůvěru: „Když to zvládají jiní, tak to zvládnu také.“
4. Přítomní si připomenou skutečnost, že jsou závislí a že by se podle toho měli chovat.
5. Sdílení příběhů v těchto organizacích pomáhá překonat pocit stigmatizace.
6. Sdílení zkušeností a příběhů má také emoční rozměr. Na setkáních svépomocných organizací se účastníci většinou cítí dobře, druzí jim tam rozumějí, chápou je a snaží se jim pomoci. Navíc to jim samým dává pocit, že jsou druhým užiteční.
Zkušenosti z psychoterapie
Z naší praxe víme, že vhodně volené příběhy při psychoterapii vzbuzují pozornost a setkávají se s dobrou odezvou. Pro ilustraci dva příklady. Autor používá příběhy odlišné od těch, s nimiž se lze setkat ve svépomocných organizacích a někdy je kombinuje s pohybovými aktivitami.
Dva malí pejsci byli sami doma. Vtom přišel hrozný medvěd. Jeden pejsek si vzal prášek a zapil ho rumem. Medvěd ho sežral. Druhý pejsek utíkal, co mu síly stačily. Kam? Na setkání Anonymních alkoholiků! Tam se svěřil, poplakal si a ulevilo se mu. Nato si našel bezpečnější bydlení.
Kdepak sůl! Jak to bylo doopravdy
Byl jednou jeden král a měl tři dcery. Chtěl zjistit, která ho má nejraději, tak se jich na to zeptal. Nejstarší pověděla, že ho má ráda jako šperky, luxus a bohatství. Druhá ji chtěla překonat a poznamenala: „Mám tě ráda jako moc, slávu a proslulost.“ Nejmladší dcera se zamyslela a řekla: „Mám tě skoro tak ráda jako střízlivost.“ To se králi nelíbilo. Poslal nejmladší dceru pryč z paláce doplňovat zboží do supermarketu. Jenže jak plynul čas, král dostal cirhózu a hrozilo mu delirium. Jeho majetek se tenčil a poddaní se bouřili. Král pochopil, že nejmladší dcera ho má opravdu ráda a že je moudrá. Pozval ji zpět a často se s ní radil.
Zdroj: MUDr. Karel Nešpor, CSc., Aydin, M. S. Do Stories About Lying and Honesty Reduce Lie-Telling Behaviors in Children? The Effects of Stories on Lying. Studia Psychologica 2024, 66(4), 299–308. Gardner, P. J., Poole, J. M. One Story at a Time: Narrative Therapy, Older Adults, and Addictions. Journal of Applied Gerontology 2009; 28(5):600-620.
Další články z této rubriky
Buďte první kdo přidá komentář