Britská spisovatelka Joanne Michèle Sylvie Harrisová (nar. 1964) získala věhlas bestsellerovými knihami Čokoláda nebo Pět dílků pomeranče i dalšími tituly, které potěšily čtenáře ve čtyřiceti zemích světa. Roku 2004 byla nominována na prestižní cenu Whitbread Novel of the Year Award, o rok později na cenu Orange prize. Byl jí udělen Řád britského impéria.
Autorka slavného románu Čokoláda, na který volně navazuje knihou Zlodějka jahod, nás opět zavádí mezi obyvatele francouzské vesnice Lansquenet nad Tannou, abychom sledovali jejich další osudy. Setkáváme se s majitelkou obchodu s čokoládou, Vianne Rocherovou, matkou dcery Anouk, jež žije s přítelem v Paříži a šestnáctileté Rosette, s Vianniným přítelem Rouxem, knězem Francisem Reynaudem a starým mrzutým Narcissem, prodavačem květin a zeleniny.
„Ta nejkrutější chvíle je vždycky ta, ve které si myslíte, že jste v bezpečí: že se možná vítr konečně stočil jinam, že možná zase můžete začít něco budovat, něco, co nic nemůže odvát,“ uvažuje Vianne. Poryvy nevyzpytatelného životního vání krouží celým příběhem, plynou v poklidné tichosti, jindy udeří bouřlivě a nemilosrdně, stejně jako návaly emocí, výčitek, vzpomínek a touhy obyvatel. Uklidňující jistotou jim je krámek s mistrnou čokoládou Vianny, která přesně ví, komu jaká v tu chvíli udělá dobře. Stejně jako její dcera Rosette vidí a vnímá jevy, jež jsou jiným skryty.
Po smrti starého Narcisse se rozvíří dění ve vsi i ve svědomí hlavních postav příběhu, odehrávajícím se v rychlém sledu v průběhu jednoho měsíce. Všem je záhadou, proč v poslední vůli odkázal les s jahodovou mýtinou nezletilé Rosette. Ona však ví, že přes její jinakost jí rozuměl a měl ji rád. „Moje zlodějka jahod. Můj ptáček s tajným hláskem“, říkával jí. Překvapivá závěť však není jediným Narcissovým odkazem. Dalším je písemná zpověď, zanechaná knězi Reynaudovi, obsahující temné tajemství. V knězi probouzí vlastní starou nezhojenou ránu, kvůli níž si dělá výčitky. Zpověď může být pro duši dobrá. Ale láska je ještě lepší. Láska vykupuje, i když se považujeme za nenapravitelné.
V příbězích je vždy určité kouzlo. Připomínají nám, kým jsme byli, kdo jsme a kým můžeme být. Dávají našemu životu základní pozadí i tvar. A někdy umožňují vyprávět ty věci, které nelze vyslovit – tajemství i pro nás samotné. Nevšední román chytí za srdce a dlouho v něm zůstává jako něžná, hojivá síla lásky.
Zdroj: redakce – Dana Vondrášková (autorské dílo), euromedia.cz, knizniklub.cz, databazeknih.cz
Další články z této rubriky
Buďte první kdo přidá komentář